O historických hraničních znacích

Historické hraniční znaky jsou němými svědky (vyřešených) hraničních sporů a územních změn našich hranic. Historické hraniční znaky jsou pozůstatkem původního vyznačení hranic – od neopracovaných a nepravidelných balvanů s hraničním křížkem po ručně tesané a zdobené kameny. Na historických znacích u hranic jsou zpravidla viditelné vytesané nápisy a symboly, které odkazují do historie. Historické znaky buď na státní hranici plní úlohu tím, že ji plnohodnotně vyznačují – jsou natřeny, nesou příslušné iniciály států a číslo a jsou zaneseny do hraničního dokumentárního díla. Anebo jsou to ty znaky, které stojí (nebo jsou povaleny) u hraniční čáry. Tyto znaky se zpravidla neobnovují.

 

Nejpočetnější souvislé linie historických hraničních znaků se nacházejí na česko-bavorských hranicích. První linií jsou mezníky s letopočty 176x a 177x a ručně tesanými znaky a nápisy Čech, Bavorska a Falce. Tyto hraniční mezníky bývají označovány jako tereziánské – upomínají na rozsáhlé územní změny (v neprospěch Českého království) učiněné za vlády Marie Terezie ve 2. polovině 18. století. V březnu roku 1764 byla podepsána příslušná smlouva mezi Rakouskem a Bavorskem a česko-bavorská hranice byla v následujících letech (souvislá linie z let 1765-1766) rozhraničena a omezníkována. V dalších letech (zpravidla 177x) byly vyřešeny sporné hraniční body. Druhá linie se dotýká mezníků s letopočtem 1844. Letopočet upomíná na definitivní ustálení česko-bavorské hranice – byly vyřešeny sporné hraniční otázky a v některých místech byla hranice osázena novými mezníky. Mezi Čechami a Bavorskem byla uzavřena v červnu roku 1862 hraniční smlouva a její přílohou byly hraniční protokoly z let 1845, 1846 a 1849. Původní nápisy na meznících K BÖHMEN (Království české) a K BAYERN (Království bavorské) však zmizely a namísto nich byly vytesány iniciály obou republik. První linie barevných tereziánských mezníků je rozeseta při hranici v úseku od Mohelských plání (na pomezí Chebské pánve a Českého lesa) k hoře Luzný na Šumavě. Druhá linie mezníků s letopočtem 1844 se nachází ve dvou lokalitách – při Chebské pánvi (od Trojmezí se Saskem k hoře Dyleň) a na Šumavě (od hory Luzný po Trojmezí s Rakouskem).

 

Státní hranice se Saskem, Rakouskem a Polskem nemají souvislou linii historických hraničních znaků, které by se dotýkaly souvislé historie spjaté s rozhraničením. I přesto lze některá specifika vypozorovat. Na česko-saské hranici se dochovaly nejstarší hraniční znaky z celého průběhu našich hranic. Jsou jimi mezníky z let 1544 (nejstarší mezník vůbec), 1672, 1729 a 1750. Na česko-rakouské hranici jsou původní základní mezníky označeny datem platnosti Saint-Germainské mírové smlouvy, tj. 16. červenec 1920. Na česko-polské hranici jsou původní mezníky s vytesaným letopočtem 1920, který upomíná na konečné řešení problematické oblasti Těšínska. Definitivní hraniční čára československo-polské hranice v oblasti Těšínska, Oravy a Spiše byla zanesena do Rozhodnutí konference velvyslanců v červenci 1920. Rozhodnutí konference velvyslanců, společně s Versailleskou a Sévreskou mírovou smlouvou, stanovily nové československo-polské hranice. Na česko-slovenské hranici nemůže být o historické linii starých hraničních znaků řeč.

 

Na základě zkoumání a dokumentování historických hraničních znaků v terénu jsem vydělil dvě samostatné kategorie těchto znaků. První z nich jsou tzv. křížové a mísové kameny. Jedná se o malé a velké balvany, skály aj. Jedno mají tyto přírodní útvary společné – jsou do nich vytesány kříže a mísové prohlubně různých tvarů a velikostí a další značky. Zpravidla jsou do takovýchto balvanů a skal vsazeny standardní hraniční mezníky nebo se mezníky nacházejí poblíž u přírodního útvaru. Balvany a skály doplněné o symboliku jsou mnohdy neurčeného stáří. Kříže, šipky, mísy, sedátka a další znaky vyjadřují symboliku, rituály a obyčeje našich předků. Druhou kategorií jsou historické hraniční znaky vyznačující bývalá trojmezí, přičemž tato trojmezí mohla přetrvat do současnosti. Trojmezní historický znak má zpravidla tři stěny a každá z těchto stěn nese příslušné „historické údaje“.

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz