Strážci současných hranic

Od roku 1991 byla ochrana hranic svěřena Federálnímu policejnímu sboru, v jehož organizační struktuře působila Služba cizinecké a pohraniční policie. Od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 převzala ochranu hranic Policie České republiky a její Služba cizinecké a pohraniční policie.

 

Zásadní zlom v ochraně státních hranic nastává v roce 2007 – Česká republika se stává součástí Schengenského prostoru a v důsledku toho se takřka vytrácí aspekt ochrany státních hranic, Služba cizinecké a pohraniční policie je přetransformována na Službu cizinecké policie. I nadále ovšem zůstává ochrana státních hranic v působnosti Policie České republiky. Ochranou hranic se podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně státních hranic č. 216/2002 Sb., rozumí soubor opatření organizačního a technického charakteru, jehož cílem je zabránit nedovolenému překračování státních hranic České republiky. Tato opatření se provádějí jednak na hraničních přechodech a jednak mimo hraniční přechody. Mimo hraniční přechody je ochrana hranic prováděna v blízkosti hranic do vzdálenosti 5 km od hranic a dále ve vzdálenosti do 25 km od hranic. Platí, že ochranu hranic zajišťuje Policie České republiky soustavně po celé délce hranic.

 

Zákon o ochraně státních hranic dále zakotvuje oprávnění policistů při zajišťování ochrany hranic a povinnosti osob v souvislosti s ochranou hranic. V této věci je policista oprávněn na hraničním přechodu provést prohlídku osoby, zavazadel a dopravního prostředku. V blízkosti hranic (do vzdálenosti 5 km od hranic) má policista mimo jiné tytéž oprávnění, avšak musí mít důvodné podezření, že osoba spáchala nebo páchá deliktní jednání, které je dále v zákoně rozvedeno. U vzdálenosti do 25 km od hranic jsou oprávnění policisty ještě více omezena.

 

Zákon o ochraně státních hranic dále stanovuje povinnosti osob. Předně v blízkosti hranic je každý povinen na výzvu policie prokázat svou totožnost.

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz