Výstavba Moravské západní dráhy
Po otevření Moravsko-slezské severní dráhy se objevily plány na stavbu železnice z Prostějova na západ. Je vzpomenut projekt úzkorozchodné dráhy z Hulína přes Prostějov do Svitav nebo dálkové spojení Krakov-Čadca-Přerov-Prostějov-Boskovice-Tišnov-Jihlava. Projekt lokální tratě Prostějov-Plumlov-Moravská Třebová-Třebovice pochází z roku 1871. Plánům však učinil konec krizový rok 1873.
Oživení myšlenky na výstavbu prostějovské lokálky přišlo po vydání zákona o místních drahách v roce 1880. Při návrhu bylo zohledněno městečko Moravská Třebová, které bylo, i přes velkou snahu, opomenuto při realizaci dráhy z Olomouce do Prahy. V roce 1883 získal poslanec říšské rady a moravskotřebovský rodák Johann Budig koncesi pro provedení přípravných prací na projektu dráhy Prostějov-Moravská Třebová s pozdějším prodloužením do Třebovic a Svitav a s odbočkou z Chornic do Velkých Opatovic. Jak už to bývá zvykem, na stavbu nebylo dostatečné množství finančních prostředků. Nepříjemná situace byla vyřešena dotací ze strany Moravského zemského sněmu a některých městeček, kterých se trasa dotýkala. Zejména však podporou místních Němců, kteří oslovili banku až ve Frankfurtu nad Mohanem. Ta byla ochotna poskytnout potřebný úvěr a převzít koncesi. Stavba dráhy byla zadána firmě von Erlanger a synové ve Frankfurtu nad Mohanem. Byl vypracován samotný projekt dráhy, a to z Prostějova přes Plumlov na Konici a Chornice do Třebovic. Projekt byl posvěcen uveřejněním koncesní listiny v Říšské sbírce zákonů dne 11. července 1886. V § 1 se píše: „Propůjčujeme koncessionáři právo stavěti železnici lokomotivní, jež zřízena býti má jako dráha místní o kolejích pravidelných, z Prostějova přes Plumlov, Konice, Kornici a Moravskou Třebovou do Třebovice s odbočkou z Kornice přes Jevíčko do Opatovic, a provozovati vozbu po ní.“
Úvodní ustanovení zákona č. 129 ze dne 11. července 1886 coby koncesní listiny k výstavbě Moravské západní dráhy
Pokud by bylo vyhověno původní trase dráhy, železnice by vedla od pily v Soběsukách přes Vícov, odtud kolem ptenského hřbitova k současnému tělesu tratě. V roce 1881 se připravovala výstavba lokálky z Olomouce do Čelechovic, veřejnosti začala sloužit v roce 1883. Kostelec tenkráte vynaložil velké úsilí, aby dráha byla z Čelechovic prodloužena až sem. Druhou šanci městečko s přídomkem na Hané nepromarnilo. V roce 1887 došlo mezi ministerstvem obchodu a koncesionářem ke sporu, když bylo požadováno zesílení vrchní stavby dráhy, které by projekt rapidně zdražilo. Zdražení se dotklo hlavně plumlovského a ptenského úseku. Obec Plumlov, ale i Ptení, odmítly poskytnout vyšší příspěvky na stavbu. Tato skutečnost byla dostatečným důvodem k tomu, aby při výstavbě Moravské západní dráhy Kostelec vyvinul obrovskou snahu ke změně koncese, aby trať vedla po jeho území. Představitelé obce totiž slíbili tisíc zlatých na stavbu dráhy a zdarma pozemky na stavbu nádraží i dovoz materiálu na tuto stavbu. Dále Kostelci hrála do karet skutečnost, že trasa přes jeho území by byla vedena vhodnějším terénem, levnější byla i zkrácením celkové délky. Poněvadž se kostelecké obci podařilo pro věc získat i osobnosti s velkým vlivem, pozměnil císař František Josef I. své původní rozhodnutí. Konečný projekt byl posvěcen uveřejněním koncesní listiny v Říšské sbírce zákonů dne 22. listopadu 1888. V § 1 se píše: „Propůjčujeme koncessionáři právo stavěti a provozovati lokomotivní železnici z Kostelce do stanice Čelechovické místní dráhy Olomoucko-Čelechovické, jež zřízena býti má jako dráha místní o kolejích pravidelných. Aby povolená tato dráha mohla připojiti se k místní dráze Prostějovsko-Třebovické, o níž jedná koncesní listina ze dne 11. července 1886, budiž trať dráhy právě řečené mezi Prostějovem a Stražiskem ležící vedena přes Kostelec a Lutotín místo přes Plumlov.“ Obce, které se stavbě trati bránily, utrpěly buď úplnou ztrátu železničního spojení (Plumlov), nebo jsou stanice umístěny daleko od obcí (Ptení) či na katastru jiných obcí (Jevíčko - původní stanice měla být blíže k městu, ale měšťané nechtěli prodat své pozemky, a tak trasa včetně nádraží vedla po katastru sousední obce Jaroměřice).
Komunikace mezi správou dráhy a obcí Kostelec z 1. června 1888 (zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
Úvodní ustanovení zákona č. 187 ze dne 22. listopadu 1888 coby opravené koncesní listiny k výstavbě Moravské západní dráhy
V průběhu roku 1888 byly provedeny tzv. politické pochůzky, které měly vedle geometrického stavu zajistit všechny právní a hospodářské poměry v území dotčeném budoucí železnicí. K politickým pochůzkám byly zvány zúčastněné správní úřady, jejichž práva byla nově vzniklou tratí dotčena, dále vlastníci nemovitostí u železnice a další fyzické a právnické osoby mající určité právo v souvislosti s výstavbou a provozem dráhy. Nesrovnalosti byly předávány kompetentnímu orgánu k vyřešení. V prosinci 1888 byla založena akciová společnost Moravská západní dráha.
Pečeť stavebního inspektorátu Moravské západní dráhy (zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
Akcie společnosti Moravská západní dráha v hodnotě 200 zlatých, celkem bylo emitováno 18 111 kusů
Informace k politickým pochůzkám v tisku (zdroj: noviny Brünner Zeitung ze dne 5. 9. 1888)
Seznam nově zřízených/přeložených přirozených a umělých prvků při tělese dráhy v katastru obce Kostelec (zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
Na jaře roku 1889 se začalo stavět. Stavebníci z řad místních obyvatel (denní výdělek činil až 2 zlaté) a dělníků z Itálie měli k dispozici krompáče, lopaty, kolečka, selské povozy, vozíky se tlačily po provizorních kolejích. Stavělo se tak rychlým tempem, že 77 kilometrů (úsek Prostějov-Třebovice) dlouhá dráha byla za pomocí této mechanizace dne 24. srpna 1889 hotova včetně provedení zatěžkávací komisionelní jízdy, která měla prověřit únosnost přejezdů a mostů. Komisi vedl inspektor drah Vollhofer. Byť se při stavbě vyskytovaly problémy (zejména velká povodeň ze 16. května, která zničila část již hotové tratě a odplavila velké množství materiálu), termín otevření dráhy byl dodržen. 26. srpna proběhla technicko-policejní zkouška (které se zúčastnil i šéfkonstruktér dráhy Vilém Legler) a dne 1. září 1889 byla dráha otevřena včetně odboček z Kostelce do Čelechovic a z Chornic do Velkých Opatovic. Celkový náklad projektu byl vyčíslen na 4.5 milionu zlatých.
Výstavba železnice - informace v tisku a práce u Dzbelu (obrázek 1 zdroj: noviny Hlasy z Hané ze dne 10. 3. 1889, obrázek 2 zdroj: kronika obce Dzbel)
Novinové sloupky o zprovoznění Moravské západní dráhy (zdroj: noviny Hlasy z Hané ze dne 18. 8. 1889, Pozor ze dne 31. 8. 1889 a Hlasy z Hané ze dne 1. 9. 1889)
